4. den - Štúrovo (SK) - Zsöri-Fürdö (H) - 179km

- jízda kombinovaná s cyklokrosem

27. 6. (út) - Dnešní den nás má čekat jedna z delších etap, ráno v 6 hodin si dáváme budíček. Všichni jsme si stěžovali, že kvůli vedru v noci se nedalo spát, ačkoli každý z nás prý důkladně chrápal, záleželo to na tom, kdo se právě zrovna probudil. Cesta k hranicím podle map by měla být v pohodě, opak je však pravdou. Přes řeku Ipel nevede žádný klasický most, takže asi po 2km po polňačče jsme se po příkrých schodech vyškrábali na železniční most (Jarda prohlásil, že naposledy před námi tu šli asi partyzáni). Přes něj jsme se dostali na první maďarské nádraží v Szobu - u železnice samý střep, no hrůza. Po nájezdu na Eurovelo jedeme po celkem dobré cestě, ale občas již s prorostlými kořeny stromů přes Nagymaros s výhledem na hrad Visegrád na druhé straně řeky. Ve Vácu si po 50km dopřáváme první občerstvení a lehkou lázeň v kašně, jelikož už v 10 hodin je kolem 30 °C. Přes několik kopců, z nichž jeden měl převýšení asi 100 m, dojíždíme celkem svižně do Aszódu. Podle našich propočtů bychom měli být celkově asi v půli celé cesty! :-)

Pak najíždíme na hezkou silnici, zákaz vjezdu cyklistů jsme nezaregistrovali. Při zastávce na doplnění tekutin kvůli vedru (37 °C) se k nám přidává 68-letý cyklista ze Švýcarska. Dáme spolu všichni pivko a děláme společné foto. On říká, že jede do Egeru, takže máme kus cesty společné. Jede letos na jeden "výlet" asi 5000km, takže jsme proti němu úplní břídilové, obzvláště když říká, že vloni projel celou Aljašku na kole (!!!). Jedeme dále po hezké silnici, ale před městem Gyöngyös (čti Děnděš) vidíme zákazovou značku pro kola, takže se vydáváme na polňačku, která vypadá jak po hluboké orbě. Švýcar za chvíli padá a zraní si koleno. Na to Jarda po dalším kousku cesty potřetí píchne. Švýcar se s námi loučí, že si jede někam omýt zranění s tím, že se asi ještě potkáme. Není to už pravda. Po nekonečných polních km se vracíme do města a volíme jinou trasu přes Nagyfüged. Tam využíváme místního pohostinství, po poradě stylem ruce-nohy s místními rozumbrady se vydáváme další polní cestou. Jinou řečí než tou jejich hatmatilkou prostě nevládnou. Po 10km ve vesnici Kál i polňačka končí, začíná se pomalu stmívat a nám nezbývá než použít 15km vlak a posledních 6km dojet opět na kolech, ale už potmě. Po příjezdu do Zsöri-fürdö vidíme spoustu policajtů, hasičů v akci a čumilů okolo. Naštěstí žádní teroristé, ale hoří veliký dřevěný dům u vstupu do lázní. Plusem je, že náš ubytovatel umí slovensky. Po jím doporučené pálence a povinném pivu se po 179km na kolech, z toho minimálně 30km po krosových polních cestách a dalších 15km vlakem, unaveni z vedra ukládáme k zasloužilému a tvrdému spánku.